PEČÁRKA (ŽAMPION) OVČÍ / PEČ1ARKA OVČIA Agaricus arvensis SCHAEFF. ex FR. Syn.: Psalliota arvensis (SCHAEFF. ex FR.) KUMM.

Klobouk je široký 50-100 mm, zpočátku vejčitý až elipsoidní, později tupě kuželovitě vyklenutý až konečně ploše rozložený, hladký, holý, hedvábně lesklý, téměř bílý nebo krémově bílý, někdy s citrónově žlutým nádechem. Na otlačených místech žloutne. Lupeny jsou vysoké 8-12 mm, husté, dlouho zůstávají šedavě bledé, později jsou šedivě hnědé, čokoládově hnědé až černé. (Nejsou tedy v mládí růžové, ale také ne bílé.) Třen je dlouhý 60-160 mm a tlustý 10-25 mm, válcovitý, na bázi rozšířený, hladký, holý, zbarvený stejně jako klobouk (bělavý). Na otlačených místech žloutne. V horní třetině má bílý prsten, naspodu s vločkatými šupinkami. Dužnina je bílá a měkká. Má velmi příjemnou chuť a pro tento druh typickou anýzovou vůni. Výtrusy jsou velké 6,6-8 x 4-5 um, vejčitě elipsoidní, hladké, hnědě purpurové. Výtrusný prach je černohnědý.

Pečárka (žampion) ovčí roste od června do října, nejvíce v druhé polovině srpna a začátkem září. Najdeme jej v jehličnatých lesích, zejména pod smrky a v lesních kro vinách.

Je to výborná jedlá houba, v kuchyni všestranně použitelná. Nebyla zařazena do seznamu ČSN, neboť žádné pečárky - žampiony - z volné přírody se na trhu nesmějí prodávat pro možnou záměnu s bílými faloidními muchomůrka-mi. Sběr pro potravinářský průmysl je však možný. V kuchyni se tato houba uplatní výborně, protože je chuťově lepší než pěstované žampiony. Je vhodná především jako přísada při přípravě rybích, masových a drůbežích pokrmů, ale také na nákypy, pudinky, k přípravě různých náplní, do houbových salátů apod. Mladší plodnice lze dobře konzervovat všemi způsoby. Jsou chutné např. v octovém nálevu. Pro přípravu houbových jídel v zimě jsou zvláště vítané sterilované pečárky (žampiony) ve slabě slaném nálevu. Takto uchované plodnice se dají všestranně použít. Pečárka ovčí se snadno zamění za pečárku zápasnou (tab. 73), která také velmi intenzivně žloutne zejména na bázi třeně, nevoní však anýzem, nýbrž nepříjemně zapáchá po karbolu.

Je nutno upozornit, že neinformovaní lidé sebrali bílé, smrtelně jedovaté muchomůrky (muchomůrku bílou a jízlivou - tab. 68 - a zbělenou muchomůrku zelenou - tab. 69) v domnění, že sbírají pečárky.

Jedlý - netržní.

               

 


WebZdarma.cz